Čas od času je potřeba s fretkou cestovat. Asi nejzákladnější věcí je kvalitní postrojek a vodítko.

Postrojky se dají sehnat v různých provedení a materiálech. Asi nejdostupnější jsou postrojky nylonové, tvořené dvěma obojky - na krku a hrudi - spojenými na lopatkách. Tyto typy se mi příliš neosvědčili, i když byli utažené, fretka se z nich dokázala rychle vyprostit. Nevýhodou je i nastavení velikosti pomocí posuvné spony, při pohybu zvířete může dojít k jejich povolení a útěku fretky. Další možností jsou postrojky kožené, takzvané klubové, které mají spojku mezi předními packami. Vyrábí se z měkké poddajné kůže a mají podšívku, takže jsou měkké, nedřou srst a nekloužou, rozlišení velikosti je samice, samec a samec XL. Tyto kšírky sedí i na odrostlejší mládě. Nevýhodou je poměrně rychlé opotřebení při častém používání – vytáhnou se a nedrží tvar. Obdobné jsou postrojky „LUXUS“, které jsou ale z tužší kůže, takže mi přijdou nepohodlné a často nesedí ani velikostně. Jsou to dva obojky spojené přezkou na hrudi mezi packami i na lopatkách, přezky lze různě kombinovat – můžou se nechat v původním stavu (na hrudi a přes lopatky), překřížit mezi tlapkami, ponechat pouze jednu (buď na hrudi nebo na lopatkách) a podobně. Asi poslední jsou postrojky různě kombinované – nylonové se síťkou (prostor mezi obojky je vyplněn síťovanou látkou s otvorem na přední packy), látkový postroj (podobně jako se síťkou, jen látka je pevná), kožené a nylonové postrojky bez možnosti nastavení velikosti obojku na krku (jeden obojek má pevnou velikost, ten se přetáhne přes hlavu a druhý obojek, který přijde na hrudník, se nastaví podle velikosti hrudníku – nedoporučuji, většinou obojek kolem krku nesedí, bývá volný a fretka se protáhne), nylonové či kožené „osmičky“, v podstatě jde o delší obojek s kroužkem uprostřed, kterým se protáhne jeden konec obojku, tím vznikne smyčka, která se navleče na krk (překřížená část přijde buď na lopatky nebo mezi tlapky) a konec se upne kolem hrudi. NIKDY NEPOUŽÍVEJTE KLASICKÉ OBOJKY, FRETKA NENÍ K JEJICH NOŠENÍ STAVĚNÁ, HRAVĚ SE Z NICH VYVLEČE!

U vodítka je lepší zvolit variantu „flexi“, které je v délce 3 metry, 5 metrů a 8 metrů. Jejich výhoda je v tom, že se délka vodítka přizpůsobí pohybu fretky – když zvíře běží vpřed, šňůra se odmotává, pokud se vrací, šňůra se zase namotává. Každé flexi vodítko je omezené na určitou váhovou kategorii psa, osobně tedy volím to pro „nejlehčí“ psy. Vodítko pro psy nad 15kg už bych nepořizovala – jdou hůře tahat a menší fretka by s tím mohla mít problémy, případně by jí to stahovalo postrojek. Krátká pevná vodítka, u kterých nelze nastavit délku, mi přijdou dost nepraktická – fretce neposkytnou dostatek pohybu a fretka se tak stále motá pod nohama. Ať už máte vodítko jakékoliv, NIKDY Z NĚJ FRETKU VENKU NEPOUŠTĚJTE!

Na procházky bereme tašku přes rameno nebo klokánku, lze toho využít i při cestování na krátké vzdálenosti. Tyto „tašky“ jsou určené na přenos malých psů či koček, uvnitř mají našitou karabinku k připnutí obojku. Pro připnutí fretčího postrojku jsou však příliš krátké a je tedy lepší mít k tomu ještě zvláštní vodítko a až na to fretku připínat, nebo prostě do karabinky připínat šňůru od flexi vodítka. Občas využívám i klasický batoh (zvlášť pokud potřebuji mít víc kapes), který ale nesu na břiše, zip úplně nedovírám, ale nechávám tam prostor aby fretky mohly vykukovat a měly vzduch.

Na delší vzdálenosti jsme pořídili plastové přepravky, opět pro malé psy nebo kočky. Na cestování hromadnými dopravními prostředky a na „ruční“ přenášení nám nejvíce vyhovují přepravky malé o velikosti přibližně 49 cm délka, 33 cm šířka a 30 cm výška. Za přepravu takto velké přepravky jsem zatím nikdy nikde neplatila. Pokud máte k dispozici auto a víceméně hodláte cestovat autem, můžete využít přepravku větší. Dostupné jsou i přepravky s úchyty pro bezpečnostní pásy, což je ideální právě na cesty autem. V přepravce máme zavěšenou hamaku, na dně buničinu a na dvířka přidělanou napáječku s vodou a misku na jídlo. Ne příliš vhodné jsou různé látkové přepravky na zipy, fretka se z nich dokáže hravě dostat.

Jako doplněk máme na postrojku známku nebo adresář, kde je napsaná naše adresa, jméno zvířete a náš telefonní kontakt, aktuální známku o provedené vakcinaci proti vzteklině a často jsou součástí postrojku také rolničky, které jsem ale sundala. Adresář se dá koupit snad v každém zverimexu, nejčastěji jde o kovový váleček, kde je složený papírek, do kterého vypíšete své kontaktní údaje a vše co uznáte za vhodné, dá se sehnat i jako plastový váleček či ve tvaru kosti a podobně. Se známkou je to obdobné, buď je známka kovová, plastová - údaje tam necháte vyrýt a nebo pogumovaná vodě-odolná, která je rozdělená na dvě samolepící poloviny – jedna polovina je z části průhledná, tam se vloží papírek s údaji a obě poloviny se k sobě přilepí. Známku o provedené vakcinaci dostanete u svého veterináře po naočkování vztekliny. Rolničky jsou často součástí postrojku.