Vítejte na našich stránkách,

Které jsou věnovány našim fretčím kožíškům, chovaným pro radost a potěšení.
Tyto stránky se začaly vyvíjet v době prvního a zároveň posledního vrhu naší Žofky. Chtěla jsem vytvořit našim fretkám osobní stránky, fotoalbum a později jakýsi „přehled“ o našem fretčím rodu, který by sloužil nejen nám a majitelům našeho odchovu. V sekci „odchovy“ najdete přehled uskutečněných i plánovaných spojení a rodokmeny jednotlivých vrhů. Nyní přibyla také sekce „naše postřehy“, kde bych se s Vámi ráda podělila o naše zkušenosti s chovem fretek.

laska

Momentálně máme 6 freteček - chovnou jednu holku a kluka, 2 kastrované holky a 2 kastrované kluky. Se svými fretkami se účastníme i výstav, kde se poměrně slušně umisťujem. Všechny naše fretečky jsou řádně očkované proti psince a vzteklině, čipované s EU pasem, ošetřované přípravkem Stronghold proti vnitřním i vnějším parazitům a chodí na pravidelné preventivní prohlídky k veterináři. Jsou krmené kvalitními granulemi Totally ferret a masem, dostávají vitamínové doplňky jako pamlsek.
Od roku 2004 jsme osobně odchovali dva vrhy miminek po dvou samičkách, o něco více se v rozšíření fretčí populace angažovali naši kluci. Miminka od nás a našich kluků jsou v ČR, SR, Německu i Itálii.
Nemáme registrovanou chovatelskou stanici a nejsme členy žádného klubu, přesto však při krytí dbáme na příbuznost a vybíráme pouze jedince nepříbuzné, fretky nemnožíme ve velkém, naše miminka jsou odchovávána s péčí a láskou, krmená kvalitní stravou, do nového domova odchází nejdříve v 8. týdnu věku, kdy mají za sebou veterinární prohlídku a vyšetření na parazity, první očkování proti psince, čip a pas.

Na začátku toho všeho (rok 2004) bylo pročítání jarních inzerátů s nabídkami fretčích miminek až jsem narazila na jeden, ve kterém nabízeli mláďata bílých a skořicových fretek. Hned jsem tam zavolala a zamluvila si bílou fretčí holčičku – Žofinku. Dva týdny na to byl čas odběru a já se tak konečně dočkala vytoužené fretky. Žofka byla od prvního dne bezproblémová – ani první den neplakala, hned vyhledávala a vzorně chodila na záchůdek, nekousala. Prostě moje zlatíčko. Možná jsme trochu zanedbali přivykání na jiné fretky, možná je to jen o povaze, ale s jinými fretkami dobře nevychází. Vycházela s nimi jen v době kdy byla v říji. Při první říji jsme se rozhodli pro miminka s tím, že si jedno necháme, aby Žofka nebyla sama. Bohužel, miminka se nenarodila a tak padlo rozhodnutí pořídit kamaráda jinde.

Druhá fretka (rok 2006) k nám přibyla na začátku roku. Byl to bílý pubertální samec Filip. Bylo to úplně jiný než když jsem si domu přinesla Žofku. Filip byl hodně kousavý – částečně asi ze stresu – nenechal se pohladit, záchůdek mu nic neříkal. Prožili jsme si docela těžké období, ale nelituji toho. Teď je čistotný, hravý a velký mazlík. Nemá rád konkurenci fretčích samců a dokáže se pěkně zakousnout, v tu chvíli je mu ale jedno jestli se zakousne do konkurence nebo do něčeho (někoho) jiného.

Seznamování Žofky s Filipem proběhlo celkem hladce a na jaře jsme odchovali náš první a zároveň poslední vrh, čítající šest krásných bílých miminek. Bylo krásné vidět jak miminka rostou, pozorovat je při hrách a šarvátkách…. Čas byl neúprosný a miminka nám hrozně rychle vyrstla. V šestém týdnu věku byla na své první návštěvě u veterináře, který je prohlédl, zaočkoval a odčervil. Mláďata od nás odcházela po sedmém týdnu věku s očkovacím průkazem, očkováním proti psince (Biocan), odčervená (BANMINTH) a s krmením do začátku. Žofku jsem si ale pořídila s tím, že bych chtěla jednou mimča a to se nám splnilo. Další miminka už jsme mít nechtěli a tak jsme nechali Žofku v listopadu vykastrovat.

Následující jaro (rok 2007) ale začala Žofka znovu říjit a příčinou byl nádor nadledvin. Rozmýšleli jsme jestli jít do operace a nebo jí dávat léky, ale Žofka tohle rozhodování zanedlouho vzala do vlastních tlapek - při běhání ukradla v kuchyni gumový bonbon který jí ucpal střevo a musela na operaci. Při operaci jí odstranili i pravou nadledvinu. Všechno to zvládla a je z ní zase veselá a hravá fretka. S Filipem si pořád rozumí, jen v době jeho říje je musím mít odděleně, aby jí netahal.

Začátkem roku (rok 2008) se u Žofky opět objevily komplikace, měla hnisavý výtok z vulvy a byl u ní zjištěn nádor poblíž pravé ledviny, bylo tu tedy podezření na nádor nadledviny, pohmatem ani na sonu nebylo možné zjistit kde přesně. Rozhodli jsme se pro operaci, při které se ukázalo že šlo o nádor „pouze“ na zbylé vaječníkové tkáni. Zákrok Žofka zvládla a zdá se být v pohodě. Dlouho jsem přemýšlela o pořízení další fretečky, ale pořád jsem tuto myšlenku zaháněla, potom jsem se ale přestěhovala a znovu to začalo hlodat. Rozhodla jsem se že Filipovi kamaráda pořídím. Jednoho dne jsem tedy odepsala na inzerát, dostala odpověď, fotky a za pár dnů si jela pro našeho nového člena - samičku v barvě šampaňská grošovaná panda. Na 10 týdnů byla hrozně malinká, ale to jsme dohnali. Holky se spolu ale nesnesou, musí být odděleně a tak Bigi dělá společnost pouze Filipovi.

V roce 2009 jsem se rozhodla odchovat miminka po Bigi, chtěla jsem si nechat jejího potomka a zároveň mít „krev“ po Žofce a Filipovi, proto jsem se rozhodla pro krytí s jejich synem Rondym. Domluvili jsme se s jeho majiteli na krytí, když jsme k ním dojeli, dostali jsme ještě na výběr krytí s Rondym a nebo jeho synem Semym, oba albíni a tak dostal šanci Semy. Při odchodu jsme dostali nabídku Semyho adoptovat, chvilku jsem rozmýšlela a nakonec přijala, tímto jsme se na jaře rozrostli na 4 fretky. Miminek po Bigi a Semovi jsme se nakonec nedočkali, Bigi potratila a kvůli zánětu dělohy musela být vykastrována, při kastraci se zjistily cysty na vaječníku. Plány se mi tímto splnily jen částečně – vytouženého „prapotomka“ po Žofce jsem si zajistila Semovou adopcí, ale potomka po Bigi již nikdy mít nebudu. Semy v tomto roce kryl úspěšně dvě další samičky a z jeho prvního krytí nám tu zůstal jeho syn, od léta je prozatímní konečný počet 5 fretek a další přírůstek neplánujeme, ale kdo ví, jak to nakonec dopadne…

Začátkem roku 2010 jsem nechali kastrovat Filípka, který byl v říji více než rok v kuse, potomky po něm už jsme neplánovali, tak aby už měl klid. U pěti freteček jsme také moc dlouho nevydrželi a rozhodli se pro adopci roční tchořovité poloangorky Mišky, která nám dělá velkou radost, je moc hodná jak k lidem, tak i k jiným fretkám.

V roce 2011 jsme po pěti letech odchovali náš druhý vrh miminek. Matkou byla Apogee - Miška a otcem, ač jsme měli jiné plány, byl nakonec náš GinTonic. Narodilo se jim 10miminek, ale dvě miminka po dvou dnech umřela, zbylých 8 našlo nový domov nejen u nás v Čechách, ale i na Slovensku a v Německu. Bylo těžké odolat miminkům nejen od nás, ale i od jiných chovatelů, nakonec jsme to však ustáli a žádný nový přírůstek jsme domu nepřinesli, jsme tedy stále na počtu šest fretek. Na podzim jsme zrušili balkonovou volieru a pořídili klec furet tower, všechny fretky se tedy natrvalo přestěhovaly do bytu.

„My své fretky nevychováváme, ony vychovávají nás"